Ahoj ISC (či jiný zbloudilý člověče, jenž jsi narazil na tento blog) rád bych vám popsal jak šílené, pohodové a úžasné je to v Bulharsku, když jste tu na Erasmu.
První dojmy byly takové, že jsem nevěděl, jestli jsem víc na Balkáně (hlavně chováním lidí) či ve Východní Evropě (hlavně dle architektury). A nevím to dodnes.
Lidi tu víc žijou na ulici (tím nemyslím, že je tu víc bezdomovců, ale že lidé klidně sedí venku na zahrádce i v zimě). Řidiči řídí dle citu, i když na rozdíl od Čech tu chodci zastaví vždy (a je jedno kde chce přejít). A starší lidé neumí anglicky moc často, ale naštěstí bulharština je slovanský jazyk takže po smíchání češtiny s mojí ruštinou ze střední se tu dokážu domluvit často i bez angličtiny, i když i s pouhou angličtinou to není zas tak složité. Důležité věci se tu píšou dvojjazyčně/dvojabecedně (jak cyrilicí bulharsky tak latinkou anglicky).



Magická Karczma Misoni v Kladsku. Zde nám podávali výborný řízek s bramborem.


Letní semestr 2017 utekl velice rychle, najedou bylo opět zkouškové a dění v ISC se trochu utišilo. Já doprovázel Parťáky i zahraňáky na zkouškách a vždy, když se cítili v koncích, jsem jim trochu pomohl, takže všichni to zvládli. Přišlo léto, kdy jsem se nevypařil a ani neodjel na dovolenou. S těmi nejpracovitějšími Parťáky jsme připravili nový Survival Guide a pracovali dále na českém webu, připravili web pro akci S ČVUT do světa Study Abroad Fair (SAF) a skoro se nám povedlo pustit se do rekonstrukce strahovského ISCčka.